Od XIX.století měli vinaři a negocianti z Beaujolais ve zvyku velmi rychle prodávat svoji sklizeň.
Tento obchodní zvyk, který pochopitelně nedosahoval dnešní úrovně, se udržel s některými změnami až do druhé světové války.
 

Enologický a turistický pól Beaujeu

Enologický a turistický pól Beaujeu “Zdroje Beaujolais” dokonale nastiňuje historii Beaujolais postřednictvím přepravy jeho vín. Beaujolais se stalo "třetí řekou Lyonu" v souvislosti s jeho oblíbeností a skutečností, že se vína dostávala do hlavního galského města říční cestou.

Prováděcí zákon z 9.listopadu 1951 oficiálně zakotvil praxi časného uvádění vína na trh.
Beaujoulais Nouveau tak mělo skutečný nástup v Paříži a stejně jako v Lyonu, díky zaujetí mladých novinářů, kteří se stáhli do "svobodné zóny" a poznávali vína beaujolais, stalo se brzy oblíbeným vínem pařížských vinárniček.
 
Již v roce 1960 schválený objem Beaujolais Nouveau byl 40 000 hektolitrů, přičemž prodané množství v té době nepřesáhlo tři čtvrtiny tohoto objemu.
 
Během tohoto desetiletí se objevil neznámo jak proslavený slogan "le beaujolais nouveau est arrivé"(překl."nové beaujolais je tady"), který oběhl celý svět.
 
Pod tímto praporem vína Beaujolais Nouveaux dobyla rychle frankofonní evropské země, Švýcarsko, Belgii, pak anglofonní země jako je Velká Británie.
 

Postupně po sobě následovaly jednotlivé právní úpravy ( vyhlášky a prováděcí zákony) a kontrola kvality Beaujolais Nouveau byla stále přísnější; v roce 1974 byla speciální komise pověřena degustací předložených vín Beaujolais a jejich schvalováním, pokud splnila kritéria.
V souvislosti s úžasným rozmachem Beaujolais Nouveau bylo nutné přistoupit také k opatřením umožňujícím včasně expedovat vína i do vzdálených míst tak, aby ve stejný den mohl mít každý na této planetě "svoje" Beaujolais Nouveau.
V roce 1985 nastala změna v datu uvedení Beaujolais Nouveau na trh.
Posunulo se z tradičního data 15.listopadu na třetí čtvrtek v listopadu , kdy se napříště "uvolňovalo" Beaujolais Nouveau.
 

Pak přišly na řadu země za oceánem, Spojené státy a Kanada, Německo (jeden z největších odběratelů Beaujolais Nouveau) a Nizozemí.
 
Beaujolais Nouveau si prošlapávalo cestičku a jeho mezinárodní odbyt se ještě o něco zvýšil během osmdesátých let v souvislosti s rodícím se australským trhem v roce 1982, s Japonskem a Itálií počínaje rokem 1985. Dnes je Japonsko největším odběratelem Beaujolais Nouveau.
Devadesátá léta jsou poznamenána otevřením trhů jihovýchodní Asie (zvláště Jižní Koreje, Thajska, Tchaj-wanu); tato lehká a ovocná vína Beaujolais Nouveaux se dokonale hodí k asijské kuchyni.

Od roku 1995 zaznamenáváme rostoucí zájem východoevropských zemí jako je Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Česká republika, Rumunsko, které se připojují k velkému svátku Beaujolais Nouveau.
Jižní Amerika s Brazílií (12. místo mezi odběratelskými zeměmi v roce 1997) se stává vyhledávaným místem určení.
 
V listopadu roku 1998 ovládlo Beaujolais Nouveau město Šanghaj na oficiálním slavnostním večírku v Hotelu Míru, posíleno svými zdejšími úspěchy v roce 1997. Rok 1998 byl pro Beaujolais Nouveau příležitostí vyšplhat na Velkou čínskou zeď! Oficiální vstup do Moskvy učinilo v roce 1999 na ruské trojce. V roce 2000 mu otevřel své dveře jihokorejský Soul. V roce 2001 uskutečnilo cestu po Thajsku s dokonale sladěným zahájením v Bangkoku. Od roku 2002 posiluje Inter Beaujolais své postavení v zemích střední a východní Evropy.
 

Vína "Beaujolais" a "Beaujolais Villages" mají záviděníhodné privilegium, že se mohou brzy konzumovat. Tato specifická vlastnost “raných” červených vín souvisí se dvěma faktory :

Jedná se o odrůdu, která rychle zraje a dává malé velmi ovocné hrozny,

Tradiční technologie celých hroznů uchovává ovocnou chuť,

Uplatnění logistiky, jediné svého druhu na světě, která umožňuje expedovat v několika hodinách více než 50 miliónů lahví do 150 zemí,

Kouzelné víno, vhodné pro oslavy, multikulturní a zároveň velmi francouzské, přizpůsobující se všem stylům spotřeby, všem kuchyním a zároveň šířící francouzské umění žít.
 
Zajímavé informace naleznete také v knize „L´Histoire du Beaujolais Nouveau“ od profesora Gilberta Garriera, která vyšla v září 2002 v  nakladatelství Larousse.