Kraj Beaujolais navazuje na pohoří Massif Central. Jeho nejvyšší hora Mont St Rigaud na severozápadě dosahuje1009 m.

svahy vinohradů zaoblených tvarů

Hory Beaujolais na západě mají horský vzhled a tvoří bariéru mezi 600 a 900 metry nadmořské výšky. Na úpatí těchto malých pohoří se rozprostírají vinohrady ve výšce 200 a 400 metrů podle jižní nebo jihovýchodní polohy.

Jestliže je víno všudypřítomné, voda také neschází : kraj oplývá prameny a vodními toky, zásobovanými dešti, které zalévají zelené Beaujolais na západě, zatímco vinařské Beaujolais má díky působení fénu menší počet srážek, řádově 740 mm/ročně.
 
Beaujolais je bezpochyby jedním z krajů, které nejvíce postihují bouřky s krupobitím, jež pravidelně poškozuje úrodu, jakmile nastane horké léto.

V kraji Beaujolais může být velké horko (rekord : 42°6 v srpnu 2003), zatímco teploty v zimě jsou dost nízké (rekord :- 21°8 v roce 1963),: mrazy -5°c/-10° jsou běžné:
V roce 1956 byl vinohrad částečně zničen mrazy (-17°C).
Převažující větry jsou ze severu (Bise, který již ohlašuje mistral), ze západu (Traverse), z jihu ( jižní vítr), ojediněle z východu (Matinal).
 

Podloží v pohoří Monts du Beaujolais a na severu vinařského Beaujolais je prvohorní masif, tvořený žulou a břidlicí. Na jihu v oblasti Pierres Dorées najdeme půdy jílovito-vápencové z období druhohor. Naplaveninové půdy se nacházejí podél Saôny.